Text: Radek Pospíšil //\\
Foto: Šouta I., Kára J.
Fenomén kapesních motorek.
Pořád tento fenomén vidím kolem sebe a tak je pro mně čím dál těžší smířit se s myšlenkou,
že bych aspoň jednu z nich neměl jednou doma.
Monkey není zatím v hlavním proudu mého zájmu, ale postupem času se na výsluní neúnavně prokousává.
V nedávné době se prokousala do té míry, že jsem se rozhodl o své myšlenky a letmý výzkum této oblasti
podělit i s Vámi ostatními. Uvědomuji si, že toto téma je do značné míry na českém internetu zpracované lidmy a portály,
kteří opičákům dali kus života a mnohdy jsou právem nazýváni odborníky.
Moje pojetí tématu však bude vymezeno láskou a obdivem k extrémům, která je mi vlastní a snad mi umožní přistoupit
k tomuto tématu alespoň trochu originálně :).
Věděli jste, že Monkey brázdí silnice už půl století?
Monkey, přesněji "HONDA Z50 MONKEY" spatřila světlo světa kolem roku 1960. A od té doby se stala fenoménem.
Získala si lásku nejen běžných uživatelů těch "sériových" kousků, ale stala se i věčným objektem všemožného domácího
vylepšování. A když říkám vylepšování tak tím myslím od drobných úprav až po radikální přestavby,
jdoucí mnohdy až za hrance běžného chápání, nebo toho čemu říkáme zdravý rozum :).
První PITbike byla opice
Tato dnes již babička stála u zrodu v současnosti se slibně rozvíjejícího PITbike šílenství a podnítila mnoho
malých motocyklových revolucí. Co dělá tuto dnes již rodinu strojů natolik magickou, že si ji zamilovalo několik
generací motorkářů z celého světa? To se pokusím pro nás zjistit od těch nejpovolanějších z povolaných,
od jejich hrdých majitelů.
Ahoj Kovboji? Proč je pro tebe Honda Monkey (nebo některý z jejich klonů) vyjímečná?
Co tě láká a baví na tom jezdit právě na této motorce?
No tak to je na dlouhé povídání.
Když jsem za mlada (a to je již hodně dlouho) viděl u sousedovic kluka tuhle Hondu Monkey a jak na tom jezdí jeho
tatík, nemohl jsem udržet úsměv ve tváři. Ale i tak ve mne hlodal červík velké zvědavosti.
Já měl v té době staršího fichtla (Jawa 21 Pionýr) a plno mých kamarádů mělo také fichtly.
Ale tahle Monkey byla prostě jiná.
Jak šel čas a já přesedlal do auta, nějak jsem na tu malou nádheru pozapomněl. Přiznám se, že nemám silné motorky
příliž v lásce a vždy raději upřednostním pohodlí auta. Pak jsem opět Monkey potkal.
Nabídl mi ji můj německý dodavatel motorek a čtyřkolek. Bylo někdy kolem roku 2006, ale cena byla dost vysoká
a nechtělo se mi tenkráte do Monkey investovat. Jenže osud tomu chtěl jinak.
V roce 2008 jsem pomohl jednomu kamarádovi v tísni a on mi za to nechal motorku Lifan Monkey.
Byla úplně nová a já se rozhodl, že si ji nechám. Potřeboval jsem na něčem jezdit na poštu a pro rohlíky do obchodu.
Měl jsem sice skůtra a čtyřkolku, ale vzpomínka na mládí a souseda to rozhodla.
Lifan Monkey byla motorka s motorem 50 ccm a měla strašně měkké zadní tlumiče. Jela max. do 50ti km za hod.
a každá díra znamenala tlumiče na doraz. Ale i tak jsem jezdil a jezdil a jezdil.
To prostě vezme za srdce a nepustí vás to. Na zimu šla do garáže, aby tam zaprášená počkala na jaro.
Jenže osud opět zahrál.
V únoru jsem chytil chřipku, kterou jsem tak nějak léčil, až se z toho stal menší zápal plic.
Potřeboval jsem nutně k doktorovi a to mne poprvé nechalo auto ve štychu. Pamatuji si, že mrzlo jak blázen,
bylo více jak patnáct pod nulou a já neměl jak jet. Auto prostě stávkovalo, skůtr byl rozebraný a čtyřkolka také.
Tak jsem smetl prach z Monkey. Na první natočení jsem ji nastartoval a ona mne dovezla k doktorovi.
Od té doby je Monkey mojí motorkou č.1.
Kdo se nesvezl, nepochopí pocit který má jezdec na Monkey. Ač je Monkey na pohled malá motorka, sedí se na ní pohodlně.
Já udělal na té své plno úprav, protože mne stále lákalo mít Monkey ještě vyjímečnější. Je opravdu nádherná podívaná
na motorkáře na rychlých, silných motorkách, jak překvapeně reagují, když je pozdravím na silnici.
Asi je to švanda vidět pohybujícího se mamuta na něčem, co pod ním není vidět. Monkey je prostě motorka, která vzbudí
úsměv, obdiv a poté i spousty nadšení. Je to motorka, která má styl a svůj půvab.
Měl jsem a mám možnost jezdit na kdejaké motorce, prošlo mi rukama spousty různých motorek, ale Monkey je jiná
a člověk se k ní stále rád vrací. Jízda je zážitek, v dobrém slova smyslu, a když se optáte, zda bych ji měnil
za něco jiného, tak odpověď je jednoznačná. NE!!! NIKDY!!!
Ahojky Kovboj
Ahoj Yetti? Proč je pro tebe Honda Monkey (nebo některý z jejich klonů) vyjímečná?
Co tě láká a baví na tom jezdit právě na této motorce?
Ahoj Radku,
rád Ti odpovídám. Zhruba před 7-mi lety jsem se pustil do stavby motorové tříkolky z jízdního kola.
4takt motor se startérem. Bylo to na přehazovačku. Nakonec jsem se dozvěděl o motorkách Honda Monkey a Gorilla.
To mě okamžitě zaujalo. Jsa konstituce od přírody mírně slabší (vyhladovělé poválečné dítě), jsem neváhal a začal
shánět informace. A bylo vymalováno. Motorka přesně na to, co potřebuju coby čundrák a porušovatel různých značek
a podlézatel závor v lesích. Nejprv jsem si koupil od Ivoše Kaštana Gorču, na které jsem udělal cestovatelské úpravy.
Nechyběl ani maskáčový dekor, protože nepřítel nikdy nespí. Na původní 90-ce jsem zdolal Grossglocknerský průsmyk,
což je myslím 2490 mnm. Dolů jsem dokonce předjížděl motorkáře na velkých motorkách.
Když mě dohnali na vyhlídce Franz Josefa, divili se. Říkal jsem jim, že jeli jako s hnojem.
Měl jsem pár hezkých bouraček, vzhledem k přetížení zadku. Takže jsem dal kyvku +12, samosebou tlumiče Takegavwa.
Poslední bouračka mě trochu uzemnila. Rozkmitalo se mi řízení (již po několikáté) a opustiv silnici,
jal jsem se metati kozelce v poli. Lidi zastavovali, jestli nepotřebuju pomoc. Říkal jsem, že se jen tak vyhřívám.
Dojel jsem do Tábora a druhý den nazpět na Budislav. To už jsem měl značné bolesti levého hlezna.
I sházel ze sebe všechny věci, nechal to s motorkou na trávě na chatě a vyjel jsem autem do Litomyšle do špitálu.
Říkám, že jsem spadl se schodů a tak mi zrentgenovali nohu. Naštípnutá, tak tedy sádra. Ještě jim říkám,
že mě od toho pádu z těch schodů bolí trochu za krkem. Znova rentgen, pak už na vozíčku na tomograf, zlomený jeden
a naštípnutý druhý obratel. Do prdele. S tou páteří jsem ujel 240 km na motorce a 14 km autem.
A že nesmím chodit, a korzet, a já nevím co ještě všechno. Zařekl jsem se, že už nikdy. Po týdnu jsem jim utekl
z nemocnice na reverz, odjel autem na chatu a přemýšlel co dál. Gorča byla trochu potlučená, ale dojel jsem na ní.
No, zavolal jsem Ivošovi, jestli nemá volnou Monkinu, měl. Byl ohromně hodný, přivezl mi ji na Budislav a to víš,
že jsem se svezl. Pak jsem ale počkal a začal jezdit na Monkině až 6 neděl po úrazu.
Prostě ty motorky mají nějaké kouzlo, je to kultovní předmět a nic mě neodradí, abych je sedlal dál.
Akorát vloni jsem byl jen jednou na výletě, protože mi na nohu spadla kláda (opět pád se schodů) a když jsem se
jakžtakž zotavil, tak jsem spadl se stráně a vykloubil si rameno a potrhal vazy.
U Gorči mám motor 125 ccm se závodní hlavou a vačkami, s původní 90-kou jsem po rakouské dálnici jel 101 kmh
a předjížděl kamiony. Monkina má 82 ccm motor, protože ta 50-ka byla opravdu v kopcích u nás na Vysočině slabá.
Má kyvku +8, tlumič řízení. Obě motorky mají startér. Nepoužívám origoš čínské baterky, ale 12 V do alarmů 4,5 Ahod.
Nevím, jestli jsem Ti nějak pomohl, mohl bych Ti poslat i nějaké fotky.
Jezdím tak 50/50 silnice, terén. Minimální otáčky mám nastavené tak, že v terénu po lukách to jede na 1-čku samo
a já se kochám, případně hledám kytičky.
Prostě tyto motorky mě naprosto sedly a nehodlám na tom nic měnit. Prostě je tam nějaký bacil,
infikuje Tě a je to nevyléčitelné.
Tak tedy k věci:
1. Je to stroj, jehož vývoj byl ukončen. To znamená, že na něm není potřeba nic změnit,
(např. petrolejka do větru, nebo tlakové petrolejky). Tady už nikdo nic jiného nevymyslí.
Víc než 50 let výroby a provozu hovoří za vše.
2. Přesně vyhovuje mým požadavkům. To jest jízda kdekoliv, po čemkoliv, kdekoli se vejdu.
Když zapadnu v bažině, vezmu lano a vytahnu ji. Jde na ni ledacos zbastlit, takže každý kus je potom originál.
Ahoj Ivan
Díky chlapci, fakt jste mi pomohli a teď už teprv neusnu, dokud nebudu mít taky jednu "do kapsy" :)
