Motochina cup 2010 – 6. závod Bechlín
Text: Kovboj |
Foto: redakce |
Již osmý ročník dětského dne pořádaného v obci Bechlín u Roudnice nad Labem s názvem - Prázdninové rozloučení máme za sebou. V rámci této akce od roku 2007 zde pořádáme amatérské závody čtyřkolek a motorek, ale závod motochina cupu zde jedeme od roku 2008, kdy jsme tento pořádali mimo termín prázdninového rozloučení a od roku 2009 je tento náš seriál již nedílnou součástí dětského dne.
Jenže letošní průběh počasí a některé osobní aktivity několika zvláštních příznivců této akce, ohrozilo přípravy a stavbu tratě a celkově i samotné závody.
Každý rok čelí obecní úřad Bechlín a jejich zástupci, včetně mě, různým napadání, trestním oznámení od některých lidí, kterým leží na srdci obecní blaho a klid v obci, a v loni i dvěma policejním zásahům!!! Je zvláštní, že děti těchto lidí jsou na této akci a využívají všechny atrakce a nikdy neřeknou, že je to ruší při zážitkách z dětského dne. Ale tak to má být, dělá se to hlavně pro děti a každoročně stoupající účast, letos bezmála dva tisíce návštěvníků, nám ukazuje, že to cenu má i přes některá úskalí.
Abychom se vyhnuli některým dohadům z minulosti, došlo k projednání podmínek stavby jednorázové závodní tratě na poli již z kraje jara. Pozemek patří soukromé osobě, od ní to má pronajaté zemědělské družstvo a soukromá osoba má možnost užívání náhradního pozemku. Obec si tento pozemek půjčuje jen na tuto akci. Po tři roky však vždy byl nějaký humbuk kolem stavby tratě od soukromé osoby, ač ve smlouvě se zemědělským družstvem je ukotvena i část možnosti činnosti dle vlastního uvážení, kromě stavební činnosti a pod, a vždy se po závodech trať urovnala a bylo tam opět pole tak jak je to dle této smlouvy. Letošní dohoda se soukromou osobou byla tedy, že nesmíme rýt bagrem hlínu na lavice, ale že tam můžeme hlínu navézt. Jen se doladilo jakou hlínu a odkud a již nám nic nemohlo bránit v budování.
Člověk míní, počasí mění a jiný člověk mění ještě víc. Pole mělo být posekáno, jako každý rok, minimálně čtrnáct dní před akcí. Na to byl slib od zemědělského družstva. Bohužel zůstalo jen u slibu !!! Tolik výmluv a slibů během těchto čtrnácti dnů jsem už dlouho neslyšel a v pátek před závodama nám zdělil jistý rozhodující človíček, že tam kombajn prostě nepošle, protože by zničili úrodu. Ve čtyři odpoledne, kdy mělo být již otevřené depo, jsme tam stáli na cestě u hřbitova a koukali na lán pšenice. Napadlo mě v tu chvíli rčení o funkci danou jistému hovězímu zvířeti.
Naštěstí zástupce obecního úřadu Milan Fiala ukázal své organizační schopnosti a ve spojení s prima partou lidiček, kteří bezištně pomáhali, se zadařilo. Milan sehnal kombajn, ten najel a začal nádherně sekat a lítala z něj jen drcená sláma. Paráda. Po sto metrech kombajn zastavil a bylo po sekání, utržená lišta.
Tak další shánění dalšího kombajnu. Povedlo se a již se opět sekalo. Jen po tomhle kombajnu zůstávala hromada slámy. Po nějaké době sehnal první kombajnér náhradní díl (v pátek na večer, to byl opravdu zázrak) a sekal taky, sice jen do prvního vysejpání zásobníku, kdy mu odešla spojka a nemohl dál pokračovat. Ale stejně to byla radost koukat, jak mizí obilí a objevuje se pole pro stavbu tratě. Však již také najížděli závodníci. No myslím, že museli valit oči. Tak vyplatit kombajnistům za posekání, zaplatit kontejner, kam jsme nasypali obilí a můžeme vozit hlínu.
Bratři Balšánkové okamžitě nažhavili traktor, náklaďáček a bobka a urychleně šli nakládat a navážet hlínu na posekané pole. Toto vše až skoro do půlnoci. Chlapi moc díky … Ještě se upravila hlína na lavici a na dvojáku, vše za svitu reflektorů traktora. V půl jedné jsme rozhodli, že na to fakt není vidět a budeme pokračovat brzo ráno. Radost z našeho úsilí nám po půlnoci malinko pokazilo skládání bojového vozidla, kdy nám BVPéčko hodili na připraveného dvojáka a notně ho pocuchali a ještě nám pásama rozrajtovali pole při jízdě pro zahřátí motorů. Když jsem ráno za světla viděl tu paseku po BVPéčku, opouštěli mě organizátorské síly.
Ráno v sedm přifrčel bobek a musel vše urovnat, dotvořit zatáčky a urovnat příjezd do depa. Upravení dvojáka a lavice se nabídli někteří jezdci a doladili to k možné všeobecné spokojenosti. Ještě se bobkem vyhrnula sláma a napáskovali jsme trať a v půl desáté dopoledne bylo vše připraveno. Děkuji všem za velikou a obětavou pomoc.
Ještě malá perlička v závěru dne. Zemědělské družstvo (spíš to bylo rozhodnutí toho s funkcí) si dalo podmínku, že jim musíme zaplatit obilí, které jsme posekali a složili u nich – nenechali jsme si ho a ani jsme ho nijak neponičili, a ještě i zaplatit slámu, kterou stejně družstvo drtí a zaorává.
Závody samotné se zdařily a i počasí nám přálo – strašný horko bylo asi všem - a vás závodníků se sešla pěkně početná parta. Bohužel v tom zmatku budování tratě jsme jaksi opomněli přivézt stupně vítězů, tak museli závodníci stát jen tak, ale myslím, že jim to nevadilo. Povedlo se nám sehnat cenově příznivé poháry a rozhodli jsme, že dětem dáme všem, co závodily. Pro mě bylo i potěšující, že se nám nabízejí s pomocí a sponzorskou spoluprací z řad závodníků, nebo i z řad diváků. Díky vám všem, rádi tuto pomoc přijímáme a doufám, že vaší důvěru v tyto amatérské závody nezklameme.
Také samozřejmě nasloucháme kritice a některé připomínky se snažíme řešit závod od závodu, a třeba i to že by někteří vybudovali přes noc lepší trať, ale samozřejmě se nedá vyhovět každému. Ještě jednou děkuji všem účastníkům závodu za pěknou účast a těším se na vás při dalším závodě seriálu Motochina cup.
Děkuji za velikou podporu a pomoc obecnímu úřadu Bechlín, hlavně panu starostovi a zástupci obce panu Milanu Fialovi, kteří museli opakovaně a narychlo řešit vzniklé problémy. Děkuji našim sponzorům a zvláště pak bratrům Balšánkovým, bez jejich pomoci by nebyla trať žádná.
