Zpráva o cestě kolem republiky na YUKI Sport 125
>, Téma: Cestování, Vydáno dne: 19. 02. 2008
Velice mě štvou výroky lidí, kteří na Číňanu nikdy neseděli a tvrdí, že to nedojede ani pro cigára bez generálky
či alespoň opadaných plastů. Proto jsem se rozhodl vyzkoušet svou Sportku z roku 2005, která má najeto 12000 km
s obvyklými závadami. Také jsem si třeba chtěl dokázat, že ve svých 64 létech nepatřím do starého železa a něco dokážu.
Kdesi jsem četl jak nějaké dámy objely republiku na skútrech za 3 dny. Měly k tomu doprovod a servis.
Tak jsem si řekl, zda bych něco podobného dokázal bez doprovodu a servisu za dobu kratší.
Původně jsem chtěl jet co nejblíže kolem hranic, ale v některých úsecích , hlavně v noci, jsem od toho upustil.
Jezdil jsem převážnou většinou po silnicích 2. třídy, které jsou jezdecky zajímavější,
ale svezl jsem se někde i po 1. a dálnici i rychlostní komunikaci, když to bylo nutné.
Po silnicích nižších tříd jezdím raději, protože jejich zatáčkovitý charakter dává možnost se vyřádit.
Také tam spíše předjedu kamion. Na dálnici je to problém. Mají omezovač nastavený na 90 a s přebytkem rychlosti
stopětadvacítky mi předjetí trvá dost dlouho, na můj vkus. To na 2 si ho před zatáčkou „vorychtuju“ a než se rozjede na tu 90 ,
jsem před ním. Motorku jsem před jízdou jen zběžně okoukl. Spoje mám zalepené , tak jak jsem to dělával za mlada na JAWÁCH.
Šrouby se mi tedy nepovolují. Dva plasty pod sedlem, které zlobívají, mám již od počátku zajištěné gumou.
Motorku mám obutou do toho nejlevnějšího co na trhu bylo – Mitas 07 v předu i vzadu a obě mají najeto 2000.
Řetězovka je původní i když mi jí chtěl technik v Průhonicích měnit v 5000 km (asi ji potřeboval pro známého).
Destičky i zadní brzda jsou původní. Sebou jsem navíc oproti normálu vzal pouze duši a lanko plynu a spojky.
Chtěl jsem udělat fotoreportáž podrobnější, ale jak se rozjedu, tak jsem líný zastavovat, vyndavat foťák a zase ho uklízet.
Takže reportáž je dost stručná. Důkaz o skutečném průjezdu trasy je však v účtenkách od benzinek, kde je udán i čas odběru.
Takže pojďme na cestu:
Odpoledne před startem jsem se přesunul z Prahy na chatičku do Nuzic (tankování v Bechyni do plné nádrže,
abych začínal s plnou 9,44 l, 20:03:22, 11.06.07) abych to měl do Kaplice , kde by měl být počátek a konec uzavření
kruhu kolem republiky, blíže. Šel jsem si lehnout v 8 , ale usnul jsem kolem 10.
Cestovní horečku vždy velice prožívám a tak každou chvíli koukal na hodinky, jestli už nemám vstávat.
K tomu došlo cca ve 3,40. Chtěl jsem vyjet přesně ve 4, abych projel v pohodě cestu přes Budějovice a do Kaplice ,
než začnou jezdit kamiony na Dolní Dvořiště.
Ihned nad Týnem na mé nervy útočí srna, která přeskočila svodidla asi 30m přede mnou. Vůbec nebyla za nimi vidět,
protože splývala s parovodem od Elektrárny Temelín. Naštěstí se způsobně zastavila, protože tam nebyl přechod a dala mi přednost.
Nebýt toho ,nevím…Do Kaplice dorážím v 5,15 , což je docela slušný čas i s ohledem na to , že od Hluboké drobně prší.
Jsem oblečen v PVC bundu od Vietnamců, kapsáče od téhož dodavatele a tenisek též asijské proveniece.
Jelikož dám na předpovědi počasí, tak věřím, že když má pršet na jihozápadě Čech , tak to platí.
Já přece točím v Kaplici na východ a tak musí přestat.Neberu si tedy ani nepromokavé kalhoty, které jako jediné, mám sebou.
Nové Hrady, České Velenice , Suchdol,Nová Bystřice, stále slabý deštík. Nikdy bych nevěřil, že jihozápad sahá až tak daleko.
Od Slavonic plné slunce. Vylévám vodu z tenisek. Teď už budu jenom schnout. Ve Vranově už jsou kalhoty suché
a tenisky se také blíží normálu.Dále Znojmo, Hevlín, Mikulov, Valtice ( tankování 10,64litru čas 11:16:22 12.6.2007).
Jede se krásně, žádné problémy, počasí na 1*.
Bez dlouhého okounění jedu dále: Břeclav, Hodonín, Strážnice, Uherský Brod (tankuju NESTTEA do sebe),
Brumov Bylnice, Velké Karlovice, Prostřední Bečva, Frýdek-Místek, Č.Těšín, Bohumín,Ostrava, Opava,
Krnov ( tankování 10,67 litru čas 19:33:55 12.6.2007), Zlaté Hory, Jeseník, Lázně Lipová,Hanušovice, Králíky, Žamberk.
Od Jeseníku jedu potmě, tedy lépe řečeno při záři mého světlometu.
Občas kouknu kde by se dalo přespat (mám sebou plachtu, stan a spacák), ale vždy přede mnou zaprší.
Jedu po mokré silnici, ale na mě nekápne. Ptám se ve 2 penzionech, ale když vidí můj stav, mají obsazeno…..
Okolo půlnoci dojíždím do Žamberka, kam jsem ani původně jet nechtěl, ale jet v noci do hor jsem si netroufl.
Mám toho už akorát a zkouším se někde uložit. U benzinky je šikovně zaparkovaný kamion a tak strkám motku do jeho stínu
a sám si chci orazit alespoň v sedě. Sedám na zem a opírám se o skříň (asi vysavač,či co) a zavírám oči.
Na motorce mám tankvak, kufr a bandalír se spacími potřebami. Je teplo a tak odpočívám tak jak jsem slezl s motorky.
Akorát věžní hodiny bijí 0,15 dne 13.6.2007. Klimbám a neustále slyším nějaké ťukání.
Snažím se zjistit o co jde a hle, „kovkopové“ demontují železné předměty určené do sběru.
Rány je slyšet na 100 metrů. Co asi dělaly hlídky městské i republikové policie v té době?
Ráno pak sepíší škody a pojišťovna to zaplatí… 50 metrů ode mne nocují nějací lidé, asi bezdomovci.
Okolo 1 si jdou k benzince pro pití. O mně nejeví zájem. Spím stejně na jedno oko. V 1,10 už jsem vzhůru na obě oči.
Kovkopové snědé pleti se přišli prý přesvědčit jestli mi něco není. Po ujištění, že ne a že ani motorka do sběru ještě nepatří,
odcházejí. Ne nadlouho. V 1,40 stojí zase u motorky (asi jestli jí není nevolno). Ještě, že mám lehké spaní.
Raději vstávám a procházím se abych se rozkoukal. Tady to na bezpečný nocleh už nevypadá. Aby se to lépe počítalo,
vyjíždím přesně o 2. hodině směr Rokytnice, Deštné, Nové Město nad Met., Náchod, Trutnov,Vrchlabí, Semily, Železný Brod,
Jablonec nad N., Liberec, Chrastava, Cvikov, Česká Kamenice (tankování 10,91 l čas 08:19:27 13.6.2007.) Děčín, Jílové ,
Teplice, Duchcov, Litvínov, Most, Chomutov, Klášterec n.O., Loučná, Boží Dar, Nejdek, Chodov, Sokolov, Cheb, Velká Hleďsebe ,
Mariánské Lázně, Planá, Tachov (tankování řidiče: RED BULL), Přimda, Bělá n.R., Poběžovice, Klenčí pod Č., Babylon,
Č.Kubice, Všeruby, Nýrsko, Železná Ruda (tankování 10,95 l, čas 16:38:36, 13.6.2007), Prášily, Kvilda, Horní Vltavice,
Volary, Želnava, Horní Planá, Frymburk, Vyšší Brod, Dolní Dvořiště, Kaplice.
Tady se uzavřel okruh : je 13.6.2007 , 20 hodin 13 minut.
Pokračuji dále k noclehu do Nuzic, na který už se nehorázně těším. Přede mnou České Budějovice a po celé levé straně
bouřková mračna s blesky. Bouřka je pomalejší a tak jedu stále na suchu. V Budějovicích drobně mrholí.
Posledních 40 km přede mnou, i kdyby začalo lít jako z konve , musím to dojet. U Hluboké přestává i mrholit.
Pak ještě okolo Jaderky Temelín, Týn nad Vltavou a Nuzice. Sjíždím k chatičce u vody. Je 21,15 21.3.6.2007.
Všechno ze mne spadlo a nastává veliké uvolnění: dojel jsem to.
Uvolnění přišlo , bohužel, příliš brzo. Chci postavit motorku na stojan, ztratím ale balanc a motorka se mě převáží na druhou stranu.
Jdu přes ní po hubě. Naštěstí padla na trávu a já přes ní také. Snažím se jí zvednout, ale chybí síla.
Ještě, že je na blízku hasič Míra z protější chaty. Pomáhá mi motorku postavit. Ještě zavřu benzín, sundám tankvak a bandalír,
přikreju motorku a chvíli posedím v chatě. Jsem úplně hotov.Ráno se dozvídám, že se kluci odnaproti vsázeli jestli se půjdu
vykoupat, nebo spát jako prase. Nevím který vyhrál, ale pod sprchu jsem šel. V 22 hod jsem už tvrdý jako brok.
Budím se až před polednem. Kluci už mysleli, že jsem v pánu. Jinak vstávám nejpozději v 8.
Uvažuji jestli mám jet k večeru domů (manželka má narozky), ale vyhrává Lužnice a ryby v ní.
Po obědě už sedím u vody. Je to bída 5 cejnů do 25 cm. Spát jdu v 21 hod. Ve čtvrt na jednu mě budí veliká bolest.
Táhne se od páteře k hrudní kosti. Že to není infarkt poznávám podle toho, že to reaguje na pohyb.
Nejde se obrátit v posteli a bolest by šlo přirovnat k tzv. houseru. Kdo ho měl, ví o čem mluvím.
Moc jsem toho nenaspal a v 9 ráno vyrážím k domovu. Každá boule na silnici bodá až do hlavy i když jedu okolo 50 km/hod..
Dochází mně co se vlastně děje. 10 let trpím boreliozou a mám vysazené prášky. Při nich bych jet nemohl, protože působí útlum.
Borelka se ale vrátila na jiném místě než jsem ji očekával. Už cestou vystřeluje do ruky a krku. Cesta mi trvá o hodinu déle než jindy.
Před domem předávám motorku synovi, aby jí zatlačil do garáže. Mám toho dost a jdu si lehnout.
Nasazuju prášky na borelku a večer už lezu s postele bez větších obtíží. Křeče jsou slabší.
Kdybych si ,blbec, vzal prášky sebou a vzal si je na ryby, mohl jsem jet domů v pohodě.
Rekapitulace událostí a dat
Zvěř: srna v cestě u Týna nad Vltavou uměla přecházet slušně, laň na cestě u Jeseníku také a tak mě pouze vylekaly.
Přejeté jsem viděl: 2 selata divočáků, 6 zajíců, 1 lišku , nespočetně ježků, 1 kunu, 1 jezevce a větší počet
neidentifikovatelných skvrn po zvěři
Nehody: jsem viděl pouze 2 a obě nestály za to. 1 ťukaneček mezi auty u Ostravy a 1 náklaďák pravým kolem
ve škarpě při míjení s autobusem u Nýrska
Krizové situace: jsem, díky bohu, mimo zvěř a kontrolu snědých bratří u pumpy v Žamberku neměl žádné
Spotřeba potravy: za celé kolo jsem snědl a vypil 30 dkg sekané, 3 suché žemle, jednu arašídovou čokoládu ,
jednu kokosovou tyčinku, 4 redbuly, 2 Icetea á 1,5 l,
Závady na motorce: prasklá žárovička osvětlení otáčkoměru
Oblečení a výbava: tenisky made in China, kapsáče made in Vietnam, PVC bunda made in Vietnam, přes den mikina zn. Vietnam,
přilba Airoh, rukavice no name, stan made in Lídl, plachta totéž, tankvak Held, pneu Mitas ? 07 na obou kolech,
Prohlášení: Uznáván, že jsem bláznivej dědek, který má rozum jako malý kluk (jak mi říká kamarád Fanda).
Uznávám, že jezdit oblečen tímto způsobem je na motorce nebezpečné. Nedovedu si ale představit jet v Corduře,
co mám na GS, takovou trasu a v takovém hicu a při tak nízké rychlosti. To bych zhebnul za pár kilometrů.
Uznávám, že spát na jedno oko 1 a 3/4 hodiny za skoro 48 hodin je nebezpečné, ale starci už tolik spaní nepotřebují.
Když jsem se cítil unaven, stavěl jsem . Přiznávám, že ten poslední úsek od Kaplice do Nuzic jsem jel na autořidiče
(po vzoru autopilota)Dále prohlašuji, že motorka držela jako víno a nebyly s ní nejmenší problémy.
Autor: Dědek Petr